Název obce svědčí o jejím slovanském původu,pravděpodobně šlo o Slávkovu ves.

Původní gotický kostel údajně stál na východním návrší nad obcí,která se původně rozkládala západnějším směrem na rozdíl od pozdější zástavby.

Rozměry původního kostela uvádí Wolný:15 kroků délka,   11 šířka a 4 sáhy výška.Mělo jít snad ještě o gotickou stavbu s dřevěnou věží,která nesla dva zvony o hmotnosti dva a půl a jeden a půl centu,mešní zvonek vážil 25 funtů(1funt = 0,408 kg).Zvony byly shozeny z věže bleskem roku 1863,požár naneštěstí nevznikl.Odevzdávka zvonů pro válečné účely se konala 24.10.1916.Jeden ze zvonů(113 kg)sundávali čtyři vojáci 20.10.1917,úhrada za     1 kg zvonoviny byla určena na  4 koruny.Nový zvon o hmotnosti102,20 kg byl pořízen již v květnu 1922.Roku 1929 chtěli farníci nové zvony a to jeden laděný na cis o hmotnosti 223 kg,průměr 725 mm a druhý laděný na e asi o 147 kg,průměr 613 mm.Zvon z roku 1922 byl prodán za 2040 Kč prodán farnímu úřadu v Krašovicích na Plzeňsku.Podruhé byly kostelní zvony sňaty 20.února 1942 a odvezeny k roztavení.

O varhanách ve slavkovském kostele mnoho nevíme,16 jejich cínových píšťal o hmotnosti 14,5 kg bylo roku 1919 zrekvírováno.V září 1935 se přikročilo k opravě varhan,       ty byly rozebrány,důkladně vyčištěny,klapky byly podloženy,do 10(12?)manuálů byly dodány dřevěné píšťaly.

Fara vyhořela 7.5.1862,kdy ve Slavkově působil P.Anton Schneeweis,tehdy shořela také střecha kostela,budova školy a patnáct domů.

V roce 1931 slavkovský farářP.V.Vaněk koupil pro kostel pozemek o rozloze 958m2 vedle farské zahrady     u hřbitova.Farské obročí k roku 1946 pozůstávalo dle pozemkového archu ze 2 ha 76m2 rolí,z 48 a (?)45 m2 luk   a 12 a(?)26 m2 zahrady.V roce 1806 měl zdejší kurát pouze zahrádku o rozměru 121 čtverečních sáhů a užíval pole o devíti měřicích.Louka dávala výnos jedné fůry sena.

Starý hřbitov,jak bývalo zvykem,obklopoval kostel,nové svaté pole bylo založeno roku 1848 na západním konci obce naproti farnímu pozemku.Hřbitov obklopený kamennou zídkou byl zřízen na půdorysu kosodelníku,v jeho severozápadním koutu byla márnice.

Slavkovští též dávali kostelu dary:např.Františka Hegerová (matka faráře ve Spálově),  Mathias Muck,Vilemína Dreiseitlová a její dcera Vilemína Knappová,dále Berta Balharová a Marie Klitschová,také Judita Stixová a Josef Muck st. atd.

Při začlenění Slavkova do německé říše byla 10.října 1938 wermachtem obsazena jen horní část obce,následujícího roku byla hranice přeložena na její okraj.

Poslední farář P.Ernst Schuster dne 5.9.1946 kostel i faru předal správci církevního majetku.Obyvatelé,připraveni v roce 1946 k odsunu,prošli sběrným táborem v Hranicích.První transport 127 osob směřoval do Bad Karlshafenu an der Weser,druhý se 187 osobami do okresu Dillenburg.Čtyři rodiny směly zůstat,ovšem o rok později byly také nuceny opustit novou republiku.Ještě před odsunem vzniklo na Hranicku první Pastevní družstvo se sídlem v Loučce,kam spadal i Slavkov,tehdy všichni obyvytelé s vyjímkou tří rodin mohli zůstat ve svých domech.S budováním zemědělského statku se ve Slavkově začalo v roce 1960.Počáteční výměra obhospořařované plochy činila 110 ha.

V padesátých letech 20 století byl kostel devastován a v roce 1965 byl přestavěn na kulturní dům.Kostelní věž byla zbavena původního ukončení.Obec zanikla roku 1950,obnovena byla v roce 1964,dosídlení Slavkova bylo ukončeno v roce 1965,kdy byl také zvolen osadní výbor.Původní zástavba byla postupně zlikvidována.V 60 letech také byla sakristie upravena na bar,kostelní kůr na promítací místnost a presbytář bal vybaven vyvýšeným pódiem.

Dříve nad životem v obci bděly postupně tři větrné mlýny,dva z nich zanikly v roce 1868,ten třetí byl postaven roku 1870.

Kněží - slavkovští rodáci

P.Mathias Frolich, nar.20.10.1832,farářem u sv.Mořice v Olouci roku 1901

P.Mathias Heeger, nar.1825,profesor religionistiky v Opavě,zemřel 26.12.1911 ve věku 87 let

P.Reinhold(Reinhard)Heeger, nar.3.2.1872,naposledy farářem v Branticích(Bransdorf).Po odsunu působil v Aigsbachu v řezenské diecézi,zemřel 7.12.1951.Oba kněží pocházeli z jedné rodiny,tj.z čp.9.

Víme že v roce 1846 bylo ve Slavkově 53 domů,ve kterých žilo 409 obyvatel (182 můžů a 227 žen),12 koní,64 volů a 120 ovcí.Týž pramen uvádí,že roku 1863 žilo ve Slavkově 394 katolíků,z toho školáků bylo pětačtyřicet.K 31.12.1930 měl Slavkov 309 obyvatel.K roku 1900 je na Slavkově 56 domů s 373 obyvateli,z nichž bylo 341 Němců a 32 Čechů.

Učitelé

Správec školy a varhaník Hugo Knirsch ,odešel v roce 1930,další správec Kurt Klevar a potom Gustav Klein,který přišel ze Ženklavy,působil nejméně do roků 1936.Ruční práce vyučovala v roce 1933 slečna Elsa Sýkorová,dále Marie Kleinová.K roku 1937 je zmíněn učitel František Zabejšek.

Vybráno ze Sborníku Státního okresního archivu Přerov 2009, článek Z historie Slavkova u Lipníka nad Bečvou       (autorka Jana Krejčová)